Silikonové kloboučky jsou pomůcka ke kojení. Některá miminka mají potíž s přisátím a pak novopečená maminka s vděčností přijme tuto pomůcku, která ale ve skutečnosti může působit při kojení potíže.

Podle dotazníku Kojení v souvislostech , který vyplnilo víc než 3300 žen, které porodily v ČR v letech 2013 – 2018, odchází každá pátá žena z porodnice s kloboučkem na kojení.

Maminky, které si kloboučky odnesou z porodnice, se jich později s obtížemi zbavují, ale až v 70% jsou ve své snaze úspěšné.

Jaké jsou nejčastější důvody použití silikonových kloboučků?

V naprosté většině případů je klobouček doporučován jako první pomoc v porodnici pro nepřisávající se miminko. Rychlá pomoc, která ale zadělává na mnoho dalších problémů.

• Přisátí

Nejčastěji se s kloboučkem maminka setká hned v porodnici ve chvíli, kdy se miminko obtížně přisává, nebo se nepřisává vůbec.

Problém s přisátím má i jiná řešení a nepřisávající se miminko potřebuje především podpořit v jeho vrozených reflexech, které vedou k samopřisátí. Na takovou podporu ale v porodnicích buď není čas, nebo možná chybí i vůle zdravotníků a klobouček se tak stává první a někdy i jedinou pomocí, které se mamince dostane.

Odbourávání kloboučku při kojení ale nebývá vůbec jednoduché.

• Nepříznivý tvar bradavek

Ploché a vpáčené bradavky, příliš malé, krátké nebo nevím jaké bradavky se často stávají terčem nevhodných poznámek, které si maminka v porodnici vyslechne.

Není divu, že na takovou poznámku žena v citlivém poporodním období přijme jako „odborné zhodnocení“ zkušených a školených zdravotních sester a vezme si ji k srdci. Bohužel se tím zároveň totálně zhroutí její důvěra ve vlastní mateřské schopnosti nakojit své dítě a také důvěra ve schopnosti miminka nakojit se z jejích „vadných“ prsou.

Pravda je taková, že miminko je schopné přisát se k prsu, ať je tvar bradavky jakýkoliv. Miminko se totiž přisává na dvorec a tvar bradavky tedy v přisátí nehraje roli.

Ano, pro miminko je snadnější přisát se na prs, který má výraznou bradavku. Dokáže si však najít cestu k mléku, ať je tvar bradavky jakýkoliv. Je však potřeba vytvořit mu k tomu podmínky a nenarušovat jeho cestu k samopřisátí separací ani jinými nevhodnými postupy.

• Bolest při kojení

Zvlášť po porodu bývají bradavky velmi citlivé. Na takový podtlak, jaký zažívají od novorozeného miminka, prostě nejsou zvyklé. Vysoká citlivost je normální a časem odezní. Bradavky si zvyknou.

Přisátí miminka může maminka vnímat jako bolestivé, nemělo by to ale přetrvávat po celou dobu kojení. Pokud by tomu tak bylo, je na místě zaměřit se na správné přisátí miminka.

Klobouček ani v tomto případě není dobrým řešením.

• Ochrana rozpraskaných bradavek

Praskliny a ragády bolí. Bolí hodně a maminky hledají způsob, jak si od bolesti ulevit.

Vzniku ragád předcházejte potíráním bradavek mateřským mlékem, které necháte zaschnout. Podrážděné bradavky mažte kokosovým olejem, který má antibakteriální účinky a když už se ragády objeví, podpoříte hojení 100% éterickým levandulovým olejem. Prostředků na ošetření rozpraskaných bradavek je mnoho, vždy je ale dobré najít příčinu, proč k prasklinám dochází. Na vině může být nevhodná poloha při kojení, nebo kvasinková infekce.

Ani v tomto případě by vám kloboučky nepomohly a naopak by vám přidělaly starosti.

Sací reflex

Sací reflex vyvolává vložení předmětu do úst miminka nebo do jejich blízkosti. Na takový podnět automaticky reaguje sáním. (Zdroj: Wikipedia)

Sací reflex můžeme pozorovat už ve 13. týdnu gestačního věku (délka těhotenství od oplodnění) podrážděním rtu miminka. Skutečné sání pak nastává mezi 18.–24. týdnem gestačního věku. Po dosažení 34. týdne gestačního stáří jsou již novorozená miminka zpravidla schopna samostatně přijímat mateřské mléko.

I nedonošená miminka se rodí s vyvinutým sacím reflexem. V tomto případě ale záleží na celkovém zdravotním stavu miminka i na ochotě zdravotníků a jejich podpoře kojení.

Spolu s polykacím reflexem je sání zcela zásadní reflex, který umožňuje přežití. Sací reflex po 3. měsíci věku slábne a kolem půl roku je nahrazen volním (tedy naučeným) chováním.

Fáze sání

Během kojení svých dětí i při laktačním poradenství pozoruji, že sání spočívá v několika po sobě následujících fázích. Popsala bych je asi takto:

1. Hledání a otevírání pusinky

Miminko otáčí hlavičku za místem doteku. Otevírá pusinku a hledá, kde by se přisálo.

2. Olizování a přisátí

Miminko bezpečně pozná, kde je mléko. Olizuje maminčinu kůži, strká si ručičky do pusinky, přibližuje se k prsu a přisává se.

3. Nasátí bradavky – kámen úrazu

Jedná se o krátkou chvíli, během které miminko nasaje matčin prs hluboko do pusinky, kde se bradavka dotkne horního patra.

Tato fáze je kámen úrazu pro miminka, která jsou krmena pomocí kloboučku. Těm tato fáze chybí. Při používání kloboučku nebo při krmení z lahve ji totiž nepotřebují.

4. Sání a polykání – krmení

Tato fáze následuje bezprostředně po nasátí bradavky, kdy dojde ke koordinaci sacího, polykacího a dýchacího reflexu. V této chvíli se sací reflex spolu s polykacím reflexem propojí. Miminko saje a zároveň koordinovaně polyká a dýchá.

Jak funguje klobouček

Klobouček, stejně jako láhev nebo dudlík, se díky své délce okamžitě dotkne horního měkkého patra miminka a spustí sání. Problém, který v tuto chvíli nastává, je ten, že miminko přeskočí fázi nasátí bradavky.

Kojení s pomocí kloboučků působí potíže

• Dlouhé kojení a nedostatečné přibývání miminka

Miminku dá větší práci nakrmit se, rychleji se unaví a kojení může trvat o mnoho déle než přímé kojení z prsu. S tím mohou souviset i nižší váhové přírůstky miminka.

• Bolest při kojení

Přestože se kloboučky prodávají v několika velikostech, většinou nesedí na bradavce úplně přesně a některým maminkám působí tření bradavek o klobouček bolestivé odřeniny.

• Ucpaný mlékovod a zánět prsu

Velmi často dochází k ucpání mlékovodu nebo zánětům prsu. Při kojení pomocí kloboučků totiž nemusí docházet k úplnému vyprázdnění mlékovodů a může opakovaně docházet k městnání mléka v některých částech prsu.

• Stres

Maminky používající kloboučky se děsí situace, kdy budou muset miminko nakojit a klobouček nebudou mít u sebe.

• Snížená odpověď na aktuální potřeby miminka

Prsní dvorce mají po svém obvodu žlázy, které reagují na složení slin miminka. Kojení není tedy jen o toku mléka směrem k dítěti, ale proudění je obousměrné. Během kojení dostává matčin organismus informace o aktuálních potřebách miminka, jako je přehřátí nebo podchlazení, zdravotní stav a imunitní potřeby, žízeň, hlad a podobně. Mléko se tak přizpůsobuje momentálním potřebám dítěte.

Lepší kojit miminko pomocí kloboučků, než nekojit vůbec

Je pravda, že mnoho maminek je za kloboučky vděčná. Říkají, že bez kloboučku by se jejich miminko nenakojilo, nebo že díky kloboučkům svoje miminko mohou kojit. To je samozřejmě pravda. Na druhou stranu, v naprosté většině případů by nebylo kloboučků jako pomůcky ke kojení potřeba, kdybychom lépe rozuměli potřebám novorozených miminek a naplňovali je.

Zásadní je dopřát miminku bezprostředně po porodu okamžitý a nerušený bonding, při kterém může plně rozvinout své vrozené reflexy, které vedou k samopřisátí. Pokud z vážných zdravotních důvodů není bonding po porodu možný, dopřejte si bonding později. Navážete tak ještě hlubší spojení se svým miminkem a podpoříte tak jeho instinkty.

Každá maminka je schopná svoje miminko kojit a každé miminko chce být kojeno.*

(*Jen velmi malé procento žen nemůže své dítě kojit z vážných zdravotních důvodů a jen velmi malé procento novorozených miminek má tak vážné zdravotní komplikace, kvůli kterým nemohou být kojena. I v takovém případě, pokud je to jen trochu možné, dopřejte i těmto dětem benefity, které kolostrum a mateřské mléko obecně má.)

Jaká je cesta k odbourání silikonových kloboučků na kojení?

Přejete si kloboučky odbourat, ale nedaří se vám to? V navazujícím článku Jak odbourat kloboučky na kojení najdete postupy, které vedou k jejich odstranění při kojení.

---

Za poskytnutí fotografií děkuji ženám z Facebookové skupiny
Přirozené mateřství & Poradenství při kojení.