„Přece nebudeš dudlík.“
„Zvykne si a nebudeš se moct nikam ani hnout.“
„Radši mu dej dudlík na uklidnění!“ … zní rady, které ze svého okolí možná slyšíte.

Nebude tedy lepší mu ten dudlík sem tam dát? 

Nebude…
Čtěte dál a budete mít jasno v tom, proč po dudlíku jen tak nesáhnete!

Než se narodí

Když ještě bylo vaše miminko v bříšku, všechny jeho potřeby byly naplňovány na 100 %, bez práce a úsilí.

Miminko v bříšku má naplněnou potřebu:

• tepla,
• blízkosti,
• zajištění potravy,
• dýchání,
• bezpečí,
• …

Po narození

Miminko vyžaduje, aby jeho potřeby byly naplňovány i nadále, a předpokládá, že to tak bude.

Pláče = má hlad … nebo ne?

Hlad je nejčastější vysvětlení pláče a potřeby sání miminka. Od svých maminek, babiček a od mnoha lidí z okolí možná uslyšíte, že když chce být miminko stále přisáté, má určitě hlad. Někteří vám možná dokonce řeknout, že máte „slabé mléko, nebo dokonce málo mléka“. Nevěřte jim, prosím.

Žaludek novorozeného miminka je jako třešnička

V prvních dnech po narození potřebuje miminko velmi malé množství mléka. 

Víc než pár kapek mléka se do bříška novorozenečka nevejde.

Mateřské mléko je ale lehko stravitelné a je vytvořené přesně na míru vašemu miminku. Stráví ho během několika desítek minut a je úplně v pořádku, že za chvíli se chce kojit znovu, nebo chce být přisáté téměř bez přestání.

Kolostrum, první mléko vlastní maminky, je pro miminko jedinou správnou potravou, kterou má po porodu dostat.

Málo mléka

Slabé mléko

Hlad je ale jen jednou z mnoha příčin pláče a potřeby sání miminka. Hlad miminko zažene po pár minutách sání. To, že se dožaduje maminčina prsu, je často způsob, jak volá po její bezprostřední blízkosti.

Jak poznáte, že má miminko dostatek mléka?

Koukněte se na to objektivně.

Vyměšuje vaše miminko normálně? Pak má dostatek mléka.

Zkrátka a jednoduše, když chce být miminko u prsu skoro pořád, téměř non-stop, normálně vyměšuje, ale každý pokus o odložení selhává, pak chce zůstat ve spojení s vámi – se svou maminkou – s jediným člověkem v celém vesmíru, kterému důvěřuje a u kterého se cítí být v bezpečí.

Nenutritivní sání

Během sání se miminko propojuje se svou maminkou na mnoha úrovních a fyzicky se cítí být znovu jedním celkem, stejně jako tomu bylo před narozením.

Kojení není jen o plném bříšku. Mateřské mléko je jako tekutá láska.

Během sání dochází k naplňování i mnoha jiných potřeb, než je fyziologická potřeba příjmu potravy. Mezi další potřeby, které jsou během kojení naplňovány, patří potřeba:

• bezpečí,
• jistoty,
• lásky,
• přijetí
• a sounáležitosti.

Nenutritivní sání je neodmyslitelnou součástí kojení.

Kojení by se dalo rozdělit na 3 fáze a o nenutritivním sání mluvíme, když miminko saje „na sucho“:

1. Nenutritivní sání – počáteční fáze, kdy miminko saje, aby spustilo mléko. Tato fáze běžně trvá  1-3 minuty. Matčino tělo dostává signály, které vedou ke spuštění mléka. To začne samo proudit a tryská miminku do krčku.
2. Nutriční sání – běžně označováno za kojení. Je to fáze, kdy se mléko spustilo a samovolně teče. Tato fáze se běžně označuje za kojení.
3. Nenutritivní sání – když mléko přestane proudit, prsy jsou téměř vyprázdněné*, je to signál pro matčino tělo k tvorbě dalšího mléka.
   (*Nikdy nedojde k úplnému vyprázdnění prsů, i v této fázi sání zůstává v prsou kolem 100ml mléka.)

Tento cyklus se opakuje stále dokola a všechny tři fáze jsou součástí kojení.

Nenutritivní sání:

• Napomáhá trávení.
• Rozvíjí smyslové vnímání.
• Podporuje zrání trávicího traktu.
• Má relaxační a uvolňující účinky.
• Má analgetické účinky – působí proti bolesti.
• Během sání se uvolňuje hormon Cholecystokinin, který stimuluje uvolňování oxytocinu do mozku dítěte a podporuje interaktivní chování a utváření vzájemného vztahu s matkou.
• Reguluje stres.
• Eliminuje sání prstu, což je zlozvyk, který se těžko odnaučuje.

Nenutritivní sání je důležitou součástí kojení a kojení bez nenutritivního sání nemůže fungovat správně.

Proč chce být miminko stále u prsu?

Proč chce být miminko stále přisáté? Je dobré porozumět jeho potřebám a dopřát mu to, co si žádá. Jen tak budete mít spo-kojené miminko.

1. Chce cítit vaši přítomnost

   

Po porodu už k naplňování potřeb miminka nedochází s takovou samozřejmostí.

Musí samo dýchat, aktivně se podílet na příjmu potravy, vyměšovat a to všechno dohromady je pořádná fuška. Aby se miminko po narození cítilo dobře, potřebuje ale také zůstat ve spojení se svou maminkou, která je jediným známým „prostředím“, na které je zvyklé a které zná.

V těsném kontakt s maminkou se mnohem lépe adaptuje na všechny změny, které s narozením souvisí.

2. Zpracovává prožitý porod

Dalším aspektem poporodní adaptace je, jak probíhal porod. Jaké prožitky si z porodu nesete vy, to jste schopná zhodnotit sama, ale jak prožitý porod vnímá vaše miminko, to můžete jen těžko posoudit, nebo se do miminka musíte umět dobře vcítit, abyste to dokázala odhalit.

Porod s sebou vždy nese jistou míru stresu, se kterou se miminko potřebuje po narození vyrovnat.V bezprostřední blízkosti maminky se mu daří mnohem lépe tyto prožitky zpracovat a sání mu dává pocit důvěry, že je vše v pořádku.

3. Něco ho bolí

Mateřské mléko obsahuje i analgetické složky, které působí proti bolesti. Sání je pro miminko slast a během něj se stává bolest snesitelnější. Zároveň v těsném kontaktu s maminkou dochází k vyplavování oxytocinu – hormonu lásky a blízkosti, který mimo jiné bolest také tlumí.

Sání ulevuje od bolesti jakéhokoliv druhu.

• Bolest bříška

Často miminka trápí bolavé bříško. Jeho zažívací trakt si teprve zvyká na příjem potravy a trávení bývá pro miminka bolestivé. Ve chvíli, kdy začne sát, rozpohybuje se mu celý trávicí trakt. Pohyb střev může bolestivost bříška ještě zvýšit, zároveň mu ale sání od bolesti ulevuje.

• Bolest po porodu

Během porodu prochází miminko porodním kanálem, který je v některých místech kostěný a tvrdý. Záleží na tom, jak dobře do porodních cest miminko vstoupí a jaké tlaky jsou na jeho hlavičku a celé tělíčko vyvíjeny. Pokud miminko není v ideální pozici, mohou být tlaky příliš silné a mohou způsobit určité pohmoždění.

Pokud vaše miminko například projevuje nechuť přisávat se k jednomu prsu, nebo je víc podrážděné a máte pocit, že výše uvedené může být příčinou pláče nebo nespokojenosti, najděte ve svém okolí osteopata nebo terapeuta kraniosakrální terapie, který umí pracovat s miminky. Jeho ošetření by mělo být velmi jemné, a pokud bude úspěšné, vašemu miminku se okamžitě uleví.

Během sání se miminko cítí lépe a bolest se stává snesitelnější.

4. Projevuje neprojevené

Mnoho skrytých emocí a bolestí se dostává na povrch právě s příchodem dětí. V citlivém poporodním období je ženská duše extrémně vnímavá jak k vnějším vlivům, tak i k těm vnitřním, které bývají ukryté hluboko v nevědomí a najednou se vynořují.

Pro ženy může být složité zorientovat se ve vlastních pocitech, popírat je ale znamená jen udržovat v sobě uzamčenou bolest.

Miminko, které bylo v prenatálním období se svou maminkou jedním celkem, cítí a prožívá vše, co cítí a prožívá maminka.

Miminko nevnímá samo sebe jako oddělenou bytost.

Jeho vnímání je otevřené a propojené s okolním světem. Emocionální rozpoložení a náladu vnímá celou svou bytostí. Miminka často projevují pocity, které jejich maminka v souvislosti s mateřstvím a změnami, které jsou s mateřstvím spjaty, prožívá, a nedovolí sama sobě je projevit.

Maminka a miminko zůstávají jedním celkem i po porodu a citlivé poporodní období je velkou příležitostí k transformaci. Dostává přístup do rovin, které jí samotné byly dlouhou dobu skryty. Byla by škoda této příležitosti nevyužít.

Pokud jste tady našla sama sebe, budete možná potřebovat podporu nebo průvodkyni, která vám pomůže zorientovat se ve svých pocitech.

Změny, které ženy v mateřství zažívají, krásně popisuje Laura Gutman v knize Mateřství a setkání ženy s vlastním stínem.

Co teď s tím?

Dopřejte mu to, čeho si žádá. Dopřejte mu svou přítomnost, blízkost a neomezujte ho v kojení. Tohle období nebude trvat věčně, a když miminku dáte to, co v tuto chvíli potřebuje, nasytí se vaší blízkostí, pocitem bezpečí a věřte, že z něj vyroste sebevědomý člověk, který bude mít své potřeby naplněné a nebude si je později kompenzovat jinými a nezdravými způsoby v podobě závislostí a nezdravých mezilidských vztahů.

1. Kojte podle potřeb svého dítěte

Neomezujte své miminko v kojení, co se týká jeho četnosti anebo délky. Kojit podle potřeby znamená, že se nebudete koukat na hodinky, kolik času uplynulo od posledního kojení, ale budete se dívat na svoje miminko a dáte mu prs, kdykoliv bude chtít.

2. Podpořte láskyplný kontakt v kontaktu kůže na kůži

Kontakt kůže na kůži má blahodárné účinky na psychiku miminka i maminky. Znovu navozuje pocity důvěry a bezpečí. Je to takové pokračování poporodního bondingu, který nemusí být „jen“ dvouhodinový. Někdy je na vzájemné sblížení potřeba mnohem víc času.

Kontakt kůže na kůži podporuje vyplavování oxytocinu do organismu. Podporuje pocity bezpečí, lásky, porozumění a potlačuje negativní vzpomínky i bolest. Navíc podporuje i laktaci a v kontaktu kůže na kůži mléko lépe proudí.

Miminko, které je dosycené kontaktem, bude klidnější, protože bude mít jistotu, že maminka je tu vždy pro něj.

3. Noste své dítě v šátku

   

Nošení v šátku zajišťuje pocit bezpečí a tělesný kontakt. Navíc můžete své miminko nakojit, kdykoliv bude potřebovat. Vy budete mít volné ruce pro staršího sourozence nebo pro práci, která nepočká.

4. Spěte společně

Během spánku se formují mezilidské vztahy. Když budete spát společně se svým miminkem, mnohem lépe se napojíte na jeho potřeby.

Z vědeckých výzkumů vyplývá, že miminka, která spí společně se svou maminkou, jsou kojena v noci až 2x častěji než ta, která spí v oddělených postýlkách.

Proč? Protože maminka mnohem lépe zachytí signály, které vedou ke kojení (mlaskání, cucání ručiček, otáčení hlavičkou, … ).

Pláč je až poslední z nich a znamená, že jsme již mnoho signálů přehlédly.

A jak je to tedy s tím dudlíkem?

Dudlík, který se jinak nazývá také šidítko, nahrazuje dítěti matčin prs. Miminko ale neočekává, že místo maminky dostane do pusinky kus vhodně vytvarovaného silikonu. Maminka tak ochuzuje sama sebe o informace, které miminko během nenutritivního sání matčině tělu vysílá, a miminko je ochuzeno o láskyplný kontakt se svou maminkou.

• Dudlík oddaluje kojení, snižuje počet kojení, a tím snižuje i tvorbu mateřského mléka.
• Dudlík kazí sání, protože sání dudlíku probíhá jinak než sání prsu. Sání z prsu má několik fází. Ty ale při sání dudlíku chybí, podobně jako je tomu při sání z lahve nebo při kojení přes silikonový klobouček.

• Dudlík je z jiného materiálu než prs, a pokud k němu ještě přidáte dokrm z lahve, nebo kojíte přes kloboučky, pak může dudlík být dalším prvkem při potížích s přisátím.
• Na dudlíku si miminko zkouší různé kousky, hraje si s ním a jeho používání může vést i ke kousání bradavek, když začnou růst zoubky.
• Na dudlíku jsou děti závislé a zbavit se ho později není úplně jednoduché.

Život bez dudlíku je mnohem pohodlnější než s ním. Mluvím ze své vlastní zkušenosti, protože moje první dcerka dudlík vyfasovala hned v porodnici (před 14 lety i v „Baby friendly hospital“ neváhali dát miminku hned po porodu do pusinky dudlík).

Další děti už dudlík neměly a vůbec nám nechyběl.

Skvělé, teď už lépe chápete, jak se miminko cítí a proč chce být pořád u zdroje – u prsu – u vás…

Když se budete chtít poradit, nebo sdílet, jak to u vás funguje, nebo budete potřebovat podporu, svěřit se můžete v podpůrné facebookové skupině PŘIROZENÉ MATEŘSTVÍ a podpora při kojení.